This site uses javascript, some functionality and content is not working if javascript is disabled

Složení poroty

Předsedkyně poroty

prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, C.B.E.
Architektka a designérka, od roku 1968 žijící a pracující v Anglii. Držitelka ocenění Americké asociace architektů, nositelka Řádu britského impéria a členka několika královských akademií pro design, umění a architekturu Královského institutu britských architektů. Rodinná konstelace ovlivnila její přístup k architektuře, který je ovlivněn funkcionalistickou tradicí. Mezi její realizace v České republice patří například Oranžérie v Královské zahradě Pražského hradu, Hotel Josef na Starém Městě, přestavba kostela Sv. Anny a Kongresové centrum univerzity ve Zlíně. Je také autorkou pěší lávky mezi Novou Karolínou a autobusovým nádražím v Ostravě, jejíž stavba se připravuje. Zúčastnila se návrhu na dokončení stavby tzv. brněnského Baťova paláce, u jehož zrodu stál její otec.

„Je stejně důležité, aby navrhované budovy nespadly, jako aby byly ekologické.“

 

Místopředseda poroty

prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc.
Vysokoškolský profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze v oboru teorie a konstrukce pozemních staveb. Věnuje se tématům jako tepelná ochrana budov v environmentálních souvislostech, energie a životní prostředí a budovy a prostředí. Výčet jeho funkcí je velmi obšírný – mj. je předsedou TNK 43 stavební tepelná technika při ČNI Praha, zástupcem ČR v CEN/TC89 Thermal performance of buildings and building components, spoluautorem ČSN 73 0540:2 (2002) Tepelná ochrana budov a místopředsedou České společnosti pro udržitelnou výstavby budov (CSBS). Je autorem publikace Nízkoenergetické domy - Principy a příklady. Jako spoluautor se podílel na stavebním resp. stavebně-energetickém řešení několika realizací nízkoenergetických domů. Spolupracoval také na přípravě výstavby pasivních rodinných domů v Koberovech (CHKO Český ráj).

„Půjdeme-li cestou nízkoenergetického stavění, chápání architektury jako šťastného spojení funkce a estetiky nestojí ani nadále nic v cestě“

Budovy jsou velmi významnou součástí našeho prostředí a kromě jiného se podílejí velkou měrou na spotřebě energie, okolo 40 %. Kdybychom sem přičetli i uživatelskou elektřinu spotřebovanou v budovách, bude to možná až 70 %. Společenské souvislosti jsou v evropském i světovém kontextu jasné: chceme-li ve vyspělé části světa udržet komfort, na jaký jsme zvyklí, budeme se muset naučit ho zajišťovat s výrazně nižší energetickou náročností. Dobrou zprávou je, že stavebnictví - na rozdíl od ostatních dílků energetického koláče (doprava, výroba, služby) – je prokazatelně schopné již dnes výrazně snižovat energetickou náročnost budov a efektivně využívat obrovský potenciál úspor. Špatnou zprávou je, že proces změn je velmi pomalý.

Pro budovy máme v dlouhodobém pohledu dvě zásadní skupiny energetických zdrojů – k té první v pořadí patří významné úspory energie díky racionálnějšímu chování a výrazně lepšímu stavebnímu řešení budov. Tou druhou je solární energie, se kterou se teprve učíme systematičtěji pracovat. Obě tyto skupiny zdrojů mají mnoho podob. Náklady na ně jsou převážně investičního charakteru v době výstavby a vzájemně si nekonkurují. Pro pokrytí zbývajících energetických potřeb jsou k dispozici obvyklé technologie, nejlépe s využitím obnovitelných paliv. Ostatní tradiční energetické zdroje bude nanejvýš vhodné šetřit pro jiná použití, než je vytápění domů a příprava teplé vody.

Výraz udržitelná výstavba, který se v poslední době často používá, si pro sebe čtu také jako přirozená a přiměřená, zodpovědná a respektující. Jako příležitost pro inventuru dosavadních postupů, poučení z tradičního stavění i přírody. Jako velkou šanci pro přemýšlivé a vzdělané architekty a projektanty, schopné týmové práce. I soutěž Rockhouse můžeme považovat za impuls k takovému hledání. Chápání architektury jako šťastného spojení funkce a estetiky nestojí nic v cestě.

 

Ing. arch. Josef Smola
Nezávislý autorizovaný architekt, člen České komory architektů a Asociace interiérových architektů. Je autorem řady nízkoenergetických a pasivních rodinných domů, které projektuje ve vlastním Projektovém a inženýrském ateliéru v Praze. Vedle individuálních projektů rodinných domů a dřevostaveb se zabývá i bytovou architekturou a designem. Významná je i jeho poradenská činnost pro obor stavebnictví a stavební právo. Jako znalec zpracovává odborné posudky k problematice nízkoenergetické výstavby a jiných architektonických oborů. Bohatou publikační činnost doplňuje přednáškami k problematice dřevostaveb, pasivních domů a nízkoenergetické výstavby. V porotě bude zastupovat nezávislé občanské sdružení Centrum pasivního domu, jehož je místopředsedou.

„Za samozřejmost považuji u moderní architektury nízkou energetickou náročnost“

Budoucnost staveb i u nás patří jednoznačně energeticky úspornému stavění a to v celém životním cyklu staveb. Je to směr, který můžeme pozorovat ve vyspělé Evropě, ale my ho s cca 15 - 20 letým zpožděním jen pozvolna doháníme.

V globálním měřítku obrazně řečeno „večírek už skončil“. Ropný zlom je realitou, stejně tak jako klimatické změny. Plýtvat energiemi, tak jak dosud zejména ve stavebnictví činíme, je luxus na dluh (zlým snem jsou například nové klimatizované celoprosklené administrativní budovy, které se musí i v zimě na osluněných stranách chladit).

Udržitelné stavění je otřepaná fráze, ale má svůj reálný základ. 40 % vyrobené energie je spotřebováno v budovách. Jak známo, že nejlevnější je ta energie, kterou vůbec nemusíme vyrobit. V úsporách energií zejména při provozování staveb spatřuji jednu z velkých šancí i pro tuzemskou moderní architekturu. Požadavky na energeticky úsporné stavby jsou výzvou k hledání nových cest při výtvarném ztvárnění budov. Vyžadují od architekta poučený přístup, znalosti a rovněž určitý respekt k zákonitostem stavební fyziky. Tomu odpovídá kategorie nízkoenergetických a pasivních domů jako běžného standardu, který je postupně zaváděn například v některých spolkových rakouských zemích a v Německu. Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že tyto stavby mají výrazně vyšší nároky na projektovou přípravu, kvalitu a koordinaci stavebních prací. Zavazují rovněž uživatele. Ekonomicky jsou pořizovacími náklady ve vyšší cenové kategorii. Vložené vícenáklady se však stavebníkům při užívání po dobu životnosti stavby několikanásobně vrátí.

Přirozenou součástí energeticky úsporných staveb je šetrné hospodaření s pitnou vodou jako další strategickou surovinou. Pevně věřím, že se při katastrofickém scénáři nedožiji situace, kdy předmětem dalších konfliktů bude boj o energie a o vodu…

Proto fandím každé architektonické soutěži zaměřené na problematiku energeticky úsporných staveb.

 

doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
Vedoucí Ústavu stavitelství Fakulty architektury VUT v Brně. Jeho odborná, pedagogická, vědeckovýzkumná a publikační činnost je zaměřena především do oblastí - technika prostředí a životní prostředí staveb, energetika a fyzika budov, je autorizovaný inženýr v oboru Pozemní stavitelství a Energetické auditorství. Z hlediska nízkoenergetické výstavby je významné jeho spoluautorství na odborné publikaci „Stavební tepelná technika a energetika budov“. Aktivní je i jeho poradenská činnost, na Fakultě architektury v Brně a ve spolupráci s MPO ČR se zasadil o zřízení „Energetického konzultačního a informačního střediska“ a ve spolupráci se Státním fondem rozvoje bydlení o zřízení regionálního poradenského střediska v rámci „Programu komplexní regenerace sídlišť a oprav bytových domů“.

„Projektanti a studenti, prokažte svými projekty, že se Česká republika stává prostředím, kde se stále častěji staví stavby v nízkoenergetickém standardu“

Česká republika se stává prostředím, kde přes mnohá úskalí a problémy jsou stále častěji realizovány stavby v nízkoenergetickém standardu. K rozvoji výstavby domů s nízkou provozní potřebou energie přispěla skutečnost, že se významně zlepšila informovanost a propagace, vzdělávání a podpora výstavby nízkoenergetických domů. Stále více architektů, projektantů, výrobců a dodavatelů materiálů a technologií i realizačních firem je schopno na vysoké úrovni, profesionálně a kvalitně splnit náročné požadavky investorů.

Projektanti i studenti prokažte svými projekty, že akademická pracoviště připravují vzdělané architekty a inženýry, kteří se dívají do budoucnosti a jsou připraveni s kreativitou a invencí navrhovat stavby šetrné k životnímu prostředí s nízkou provozní energetickou spotřebou. Díky soutěži Rockhouse se nabízí srovnání a konfrontace vašich schopností a projektů.

 

Ing. arch. Oleg Haman
Spolumajitel ateliéru CASUA (od vzniku v roce 1991), autorizovaný architekt České i Slovenské komory architektů, od roku 2003 předseda Obce architektů. Po ukončení vysokoškolského studia na FA ČVUT a postgraduálního studia na PF UK působil 6 let v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy. K nejvýznamnějším realizacím patří např. stavby v Praze 10: Komerční centrum Vinice, Obytný soubor Palouk a Český statistický úřad, v Praze 9 pak administrativní budova Garant Hospital a v Praze 1 rekonstrukce paláce Riesů ze Stallburgu. V Hradci Králové např. projekt druhé etapy pěší zóny a v Mladé Boleslavi obytný soubor Laurinka. Získal významná ocenění na výstavách Bydlení (2000) v kategorii nájemní domy a Best of reality (2002) v kategorii rekonstruované kanceláře. Je držitelem ceny Grand prix za výtvarné dílo v architektuře (2002) a 1. ceny Asociace pro urbanismus a územní plánování za studii Rohanský ostrov – Příběhy řeky (2007).

„20ti tisícové Hammarby ve Stokholmu je pro nás zatím nedostižným říkladem. Kdy ho překonáme?“

Hammarby Sjöstad, neboli „Město u jezera“ na jihu od centra Stokholmu, je jedním z nejlepších příkladů budování „zeleného“ města na světě. Jde o multifunkční development pro oblast brownfield – bývalé industriální zóny, s důrazem na rezidenční bydlení. Najdete tu kanceláře, školy, denní centra, veřejnou knihovnu, sportovní arénu, sjezdovku, kostel, vynikající veřejnou dopravu a k tomu řešení veřejných prostor včetně minizahrádek pro rezidenty, parky a trasy vedoucí podél břehu jezera – tedy vše, co je z dlouhodobého hlediska důležité pro vytvoření stabilní komunity. Navíc kvalitní různorodou architekturu a stavby s vysokým standardem co do použitých materiálů. Jedinečný je tzv. Hammarby model pro management odpadů, energie a vody. Jde hlavně o recyklaci a využívání volné energie. Mimo jiné je využito odčerpaného bioplynu například pro autobusy, ale i zásobování restaurací a domácností. Stejně tak jako turbíny ve spalovnách odpadů vyrábějí energii, která se zpátky dostává do elektrické sítě. Část objektů má solární panely.

10 000 odborníků z celého světa každoročně navštěvuje tento projekt, což svědčí také o zvyšujícím se zájmu měst a investorů. Možná se všichni diví jak to, že projekt založený na metodách nízkoenergetického developmentu není ztrátový, ale naopak. Zatímco náklady na výstavbu byly vyšší o 5 %, zhodnocení pozemků a budov po dokončení, díky daným parametrům, narostlo o 25 %.

Dnes se o nízkoenergetických projektech mluví. Zítra, pokud jejich hodnotu pochopíme správně, bude nízkoenergetická náročnost jenom další nepostradatelnou kvalitou developmentu.

 

Ing. arch. Vladimír Merta
Hudebník, publicista, spisovatel, fotograf, režisér. V roce 1971 vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Během studia a pobytu ve Francii začal s vlastní písňovou tvorbou. Jeho publikační možnosti byly značně omezeny represivní politikou režimu. Na sklonku osmdesátých let s přestávkami vystupoval, publikoval a pracoval na vlastních filmařských projektech. V roce 1981 podle jeho scénáře natočil Jaromil Jireš celovečerní film Opera ve vinici. Složil hudbu k pohádkám Lakomá Barka a Fimfárum z loutkové pentalogie na motivy Jana Wericha. Od roku 1991 vydává ve vlastním nakladatelství ARTeM, ARta a Galén knihy a zvukové nosiče. V porotě chce zastupovat „zaujatou veřejnost“.

„Bude osvěžující a povznášející potkat se s projektem, který má svůj slovosled, melodii a múzičnost“

Estetický kánon stavby a jejího zapojení shledávali ve starověkém Řecku v harmonických poměrech, stejných pro sféry nebeských těles, hudby i staveb. „Hudebnost“ stavby dnes mizí pod nánosem technologických parametrů. Izolační výplně se krčí pod pláštěm z onačejších hmot. Mohou se kombinovat s přírodními, tradičními materiály?

Projekt by měl vzrušovat, vybízet k rozhovoru, otevírat zamýšlené dílo okolí. Každé město má své pocitové sféry, scénická místa, kde se odehrávají naši intimní dramata. Každý dům má svou tvář, úsměv, křečovitý škleb i rozlet. Uživatel tváří v tvář domu reaguje: dialog mezi stavbou a chodcem může být provokující i libě harmonizující. Dům bez tváře, bez vlastního jazyka, neumí oslovit veřejnost. Zůstává jí v cestě jako nechtěný, neobjednaný pomník, umělé skalisko, bránící jiným v rozletu.

Charakter domu prostupuje celou jeho konstrukcí: laik citlivě vnímá architekturu ukecanou, nafoukanou, prolhanou, sofistikovaně uzavřenou. Ocení rafinovanou prostotu i provokativní naivitu. Podívejte se na proporce svého projektu jako na partituru. Naučte svůj projekt jeho vlastní písni!

 

Ing. Jan Novák
Manažer vývoje společnosti Rockwool, a.s. Po absolvování obchodní fakulty VŠE v roce 1972 působil v oblasti zahraničního obchodu až do roku 1989, kdy zastupoval švédskou společnost SANDVIK v ČR a SR. Ve společnosti Rockwool pracuje již 13 let na nejrůznějších pozicích (obchod, marketing). Je propagátorem nízkoenergetického stavění, ve kterém vidí východisko řešení celé řady potíží současné fáze vývoje společnosti.

„Nízkoenergetická stavba je prostředí, kde se Rockwool cítí jako ryba ve vodě.“

Řekněme si, proč společnost Rockwool vůbec vypisuje již 3. ročník soutěže zaměřené na vyhledání a podporu nejlepších projektů nízkoenergetických a pasivních staveb u nás. Jde o společnost, která je známa inovativními přístupy jak ve vývoji nových materiálů, tak i jejich aplikací. Otázka úspor energie je jejím mottem od svého založení ve 30. letech minulého století.

Znovuzačlenění naší země do Evropy je třeba podporovat ve všech oblastech, tedy i v oblasti úspor energie, v oblasti udržitelné výstavby. Zatímco počty nízkoenergetických staveb v okolních státech lze již počítat na tisíce, u nás jsou to stále jen desítky. Jestliže stát tuto důležitou oblast podporuje zcela nedostatečně je třeba povzbudit růst skupiny nadšenců a odborníků a zejména pak skupiny mladých projektantů a studentů, kteří již energetické úspory v budovách berou za své.

Zatímco průkaz energetické náročnosti budov se v okolních zemích vystavuje již řadu let, 1. leden 2009 je den, kdy se štítky povinně objeví i na našich budovách. Komise EU v té době však bude již o krok napřed a opět budeme dohánět kontinent v aplikaci zpřísněných pravidel daných novým zněním Směrnice o energetické náročnosti budov, které tentokrát již cíleně směřují k nízkoenergetickému standardu stavění a rekonstrukcí.

Máme to štěstí, že s jedním z prostředků pro snazší dosažení těchto cílů pracujeme a můžeme zkušenosti a vědomosti z této oblasti předat dál; soutěž Rockhouse je právě jednou z forem, kdy se snažíme o navýšení energetických zdrojů formou podpory úspor v budovách.


MEDIÁLNÍ PARTNEŘI




 
Tisk Pridej do záložek a sdílej