Reakce na oheň
Zkoušky reakce na oheň mají za účel zjistit, zda příslušný materiál slouží při požáru jako palivo. Kritéria hodnocení reakce na oheň stanovená Evropskou unií zahrnují stupeň vznícení materiálu, míru uvolňování tepla, míru šíření plamene, míru produkce kouře, toxické plyny, uvolňování hořících částic/úletů anebo kombinaci těchto bezpečnostních aspektů. Tyto charakteristiky se měří systémem pouhých čtyř harmonizovaných zkušebních metod malého rozsahu plus jedním referenčním zkušebním postupem na vzorku ve velkém měřítku.
Sedm evropských kategorií
Veškeré stavební materiály (kromě střešních materiálů) jsou zařazeny do jedné ze sedmi evropských kategorií:
A1, A2, B, C, D, E, F
Kategorie reakce na oheň je povinnou součástí značky CE všech stavebních výrobků uváděných na trh. Tuto kategorii lze vztáhnout na konstrukci jako celek, nikdy však na tzv. „výrobek ve stavu koncového použití“.
Minerální vlna Rockwool je ze sedmi evropských tříd zařazena do nejlepší/nejbezpečnější kategorie: A1
Většina izolačních materiálů z pěnových plastů, které jsou dostupné na trhu, je zařazena do méně bezpečných kategorií D a E.
Kouř
Dvě třetiny všech obětí požáru umírají na udušení kouřem. Výrobky v kategoriích A2 až D, které produkují minimum kouře nebo neprodukují žádný kouř, jsou zařazeny do kategorie s1, výrobky produkující středně hustý kouř do kategorie s2 a materiály produkující značné množství kouře a ztěžující tak únik osob při požáru jsou zařazeny do kategorie s3.
Hořící kapky a částice
Hořící kapky a částice mohou způsobit popáleniny pokožky a napomáhat v dalším šíření požáru. Výrobky v kategoriích A2 až D, které produkují minimum hořících kapek či částic nebo žádné hořící částice, jsou zařazeny do kategorie d0. Pokud kapky či částice hoří méně než 10 vteřin, je výrobek zařazen do kategorie d1. Hoří-li déle než 10 vteřin, jsou zařazeny do kategorie d2.
Je důležité říci, že kategorie d0 až d2 jsou stanoveny za použití zkoušek malého rozsahu a vztahují se výhradně na konstrukce stěn. Uvedenou klasifikaci nelze použít k posouzení chování střech a stropů nebo v nich zabudovaných materiálů.
Referenční scénář
Referenční scénář je metodou zkoušek stavebních výrobků ve velkém měřítku, které nelze zkoušet v malém měřítku, a výrobků, které při metodách v malém měřítku vedou ke zkresleným výsledkům. Referenční zkoušku lze rovněž považovat za rozhodující v případě, kdy jsou určité výrobky „navrženy“ tak, aby vyhověly při zkouškách na malých vzorcích. Tato zkouška se obecně považuje za zkoušku, která odpovídá skutečnému požáru části budovy.
